Co tím chtěl záhadný doktor Barton říct? Chtěl v tom svém samojízdném křesle vyznít romanticky či duchaplně? To by mohlo souhlasit, vždyť vědci asi musí nějak slavit právě probíhající březen - měsíc knihy. Možná však měl na mysli jen sešlou astronomickou ročenku, která ležela na servírovacím stolku. Nebo... Nenarazil náhodou tento podivuhodný vzdělanec na další stopu v té hromadě nepochopitelných věcí shromážděných ze starých hradů? Na základě jistých předešlých zkušeností začíná mít třeťák Bruno silné tušení: Nejspíš se asi bude jednat o možnost číslo tři...

Měl Bruno pravdu? Jak to dopadlo, to nebudeme na tomto místě prozrazovat. Připomeňme si však různé další výroky - lakonické, vtipné, ironické, hezké, či poučné - které zazněly z úst hrdinů v našich příbězích:

~

Naše hlavy jsou rozhodně skutečné - nebo snad nejsou?
A proto i každá fantazie, ačkoli se odehrává pouze v některé hlavě,
je také svým způsobem součástí skutečného světa.

~

Vše, co nějak funguje,
může se také nějak pokazit.

~

Pokud tě skok do žumpy zachrání před požárem,
to z tebe nedělá šmejda.

~

Když s rozbitou hlavou umíráš hlady,
přestaň konečně házet chléb těm,
co tě trefují kameny.

~

Jen fantazie nám dává křídla
na přelet do lepší skutečnosti.

~

Chvástat se jak hvězda
úspěchu je brzda.

~

Vyhýbej se vůdcům,
kteří raději vládnou nad celou nicotou,
než by se měli s kýmkoliv dělit o jeho bohatství.

~

Diktatura většiny
není ničím více
než další odrůdou nesvobody.

~

Ani dvě stě let na nejčerstvějším vzduchu
nenapraví půlhodinu bez kyslíku.

~

Opakování je maska ​​moudrosti.

~

Pokud se polepšený vězeň stane dozorcem,
i tak bude trávit svůj život v base...

~

Kde se vaří, tam se paří.

~

Proč se některé hranaté monstra
nazývají funkcionalistickou architekturou,
když jim klasické základní vlastnosti,
jako například útulnost či estetická funkce,
ve skutečnosti chybí?

~

Na moudré fantazii je fantastické to,
že se jednou může stát skutečností.

~